Co to je ve mě je a proč to ve mě je? ...I want be here with you <3

7. března 2010 v 12:09 | Ella, Ells, EllízA |  ~ DayDiary*
Já byla sobecká.
Byla jsem sobecká a poslouchala jen svůj chtíč a kašlala na povinnosti. Bylo mi jedno, co chtějí jiní, hlavně, že já.. já, já, JÁ! Bylo to víc než hnusný. Oči mi,ale otevřel jeden úžasný blog, na který jsem včera narazila. Jde o blog, na kterém jsem si vlastně uvědomila, co je to život, jaký je to dar a jaké mám štěstí, že můžu být společně s vámi na tomto světě. Ten blog jsem četla vzhruba od jedné hodiny odpoledne, až do jedné v noci. [S přestávkami, protože mě byla navštívit Monička, která se mi už vrátila z hor.] Ten blog má v sobě kouzlo a strašně emocí ... Věřte nebo ne, nebylo minuty, kdy mi netekly slzy, když jsem to četla. Je to blog o lidském štěstí i neštěstí.. Je to strašně krásný blog a já si ho hodně oblíbila. ->HERE<- A v tu chvíli jsem si vzpomněla na Vás. Na Vás, mé milované čtenáře, které tu zanedbávám...
...Ihned jsem si řekla, že musím napsat, že se musím vrátit k Vám. Že tohle je můj svět, který už nemohu jen tak po roce a půl opustit, protože tu mám spousty skvělích lidí, za které jsem nadosmrti vděčná blogu.cz. Takže jsem tu. Jenže.. já naslibovala hory, doly ..udělala nový design a nechala to tu zet prázdnotou X dnů. Mrzí mě to, ale mě blog nechyběl, já neměla chuť psát.. Já byla sobecká a poslouchala jen svůj chtíč. Nevím, co si to namlouvám.. Že se vrátím a budu do toho tak zapálená, že budu přidávat 10 článků denně jako před rokem? To si asi věřím. Někde uvnitř mě se přeházely mé priority, kde už na prvních příčkách není blog, což je smutné, což mě mrzí. Je tam hlavně rodina, zdraví a kamarádi. Ale blog tam přeci musí být..? Vždyť i vy tady jste moji kamarádi. Tak kde je blog? Ani nevím jestli je v žebříčku deseti TOP priorit. Možná jo, možná ne.. Chci se vzpamatovat, chci sem psát, chci být s Vámi, chci mít chuť .. Stejně prosedím spousty hodin na pc, tak proč ne na blogu? :( Já nic neslibuji, ale zkusím to! Odteď nic neslibuji a neříkám,že se vracím, protože nevím, jestli to nedopadne jako pokaždé, kdy jsem to řekla a neudělala to! Takže ..myslím na Vás, mám Vás tady všechny moc ráda a chci se vrátit, chci aby to bylo se mnou a s blogem jako dřív :)

A vy mi držte palce!
Mám Vás moc ráda..
M'ellies


 


Komentáře

1 tejinecckaa | Web | 7. března 2010 v 14:20 | Reagovat

Taky uz pro me blog neni na prvnim miste;).

2 Cheyenne | E-mail | Web | 7. března 2010 v 14:49 | Reagovat

na ten blog se určitě podívám :) viděla jsem fotku jednoho chlapečka(na tom blogu) a tam bylo,že mu zbýval jeden týden života :( to mě strašně dojalo a teď tu bulím :( blog mě už taky neláká,dala jsem si pauzu.. :)

3 Adelaide Taylor | Web | 7. března 2010 v 14:53 | Reagovat

Strašně krásný článek, neskutečně mě baví si ho číst už po třetí. Ten blog rozhodně navštívím.

Palce ti rozhdoně držím a doufám, že to zvládneš. :)

4 Princess.N* | Web | 7. března 2010 v 14:56 | Reagovat

:) to hodne lidi :) ae tak ostatni uz meli ted si uziju já :P :)
No cappuccino bydli asi 200km ode mě :/ bohuzel :) aha , neznam :D
ten clanek :( ja se pujdu poodvat na ten blog a jestli budu brecet tak nwm :) to co si napsala tak s tebou sohlasim , proto nedokazu blog opustit

5 Wife.Gallant* × Mi$s.Dead (Wife.Gallant*) | Web | 7. března 2010 v 16:10 | Reagovat

Ahojky ... nehchtěla by ses u nás zapojit di VVGS ?? x)

6 NoOi | Web | 7. března 2010 v 16:42 | Reagovat

Blog určitě nepatří mezi ty první priority, ale kamarádi ano, to je něco jiného.. Nepiš na blog z povinnosti, má to být koníček, zábava a né se do toho nutit, třeba jen z důvodu, aby si nás potěšila článkem (což nás, nebo aspoň mě, rozhodně těší), ale nesmíš blog brát moc vážně, je to jen jedna krátká etapa tvýho života, která, jako všechno, jednou skončí.
Musím se jít kouknout na ten blog :)
A je smutné, že každý živý tvor na téhle planetě je sobecký a kdo říká, že ne, tak je směšný, protože v dnešním světě ani jinak nepřežiješ, takže na prvním místě drž vždycky "já", ale i přesto se snaž na ostatní nezapomínat ;)

7 Terušííí | Web | 7. března 2010 v 17:02 | Reagovat

Emotivní článek, a ten blog ?!
Chce se mi brečet jen při představě...
Ano lidi si občas uvědomují mnoho věcí až když vidí jak se někdy chovají lhostejně...

8 Gábi^^ | Web | 7. března 2010 v 19:08 | Reagovat

Já když nejsem několik dní na blogu tak mi to ani nevadí, blog prostě nepatří mezi první priority..ale skončit bych nedokázala.

9 Koprovka ♫ | Web | 8. března 2010 v 1:03 | Reagovat

Tenhle clanek je nadherne napsany, chapu Te moc dobre :)) chuŤ se jednoho dne objeví, teď Ti nezbyva nic jiného než čekat :P

10 M'ellies | Web | 8. března 2010 v 21:08 | Reagovat

[6]:: NoOi!!! Kde jsi? :-( Už podruhé klikám na tvůj blog a tam pusto a prázdno :(!
Děkuju moc =). Krásný komentář jako vždy. Ani nevím, co na to říct. Neberu blog jako povinnost, ale líbí se mi to a chci psát, protože mi to pomáhá,ale né vždy mám na to náladu a když nálada není třeba týden, tak to tu pak zeje prázdnotou třeba týden a já nechci psát třeba jednou za čas, protože se bojím, že už bych pak ani neměla pro koho. Navíc..bych nebyla v obraze, co se blogu týče. Takže tu buď budu a nebo nebudu. A bude lepší, když se budu nutit, protože pak na sebe nebudu naštvaná a taky.. byla by pro mě hloupost blog mazat, můžu se tu svěřit, vypsat myšlenky, pocity..vše tu s Vámi probrat atd.. :) Né, prostě nesmím být líná, jak vepř a trošku se tady o to starat. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.